Čtyřicet slok o Skutečnosti
Ulladu Narpadu
Bhagaván Šrí Ramana Mahárši
třetí sloka
உலகுமெய்பொய்த் தோற்ற முலகறிவா மன்றென்
றுலகுசுக மன்றென் றுரைத்தெ — னுலகுவிட்டுத்
தன்னையோர்ந் தொன்றிரண்டு தானற்று நானற்ற
வந்நிலையெல் லார்க்குமொப் பாம்.
K čemu je spor: „Svět je skutečný“, „Ne, je neskutečné zdání“; „Cítí (vnímá) svět“, „Ne“; „Svět je štěstím“, „Ne, není“?
Přestaneme-li poznávat svět a zkoumáme sami sebe, tak zmizí představa všech pojmů jednoty i dvojnosti a zahyne „já“ (ego).
Všemi milován je tento stav.
‘The world is real’, ‘No, it is an unreal appearance’; ‘The world is sentient’, ‘It is not’; ‘The world is happiness’, ‘It is not’ [in other words, ‘The world is sat-chit-ananda’, ‘No, it is not’] – what is the use of arguing thus in vain? That state in which, by giving up [knowing] the world and by knowing oneself, ‘I’ [the ego] is lost and thereby [the notions of] oneness and duality themselves are lost, is loved by all.
Sádhů Óm (Ulladu Narpadu Kaliveda)
„Svět je skutečný“, „Ne, je neskutečným zdáním“; „Svět je citný“, „Není“; „Svět je štěstím“, „Není“ (jinými slovy, „Svět je sat-čit-ánanda“, „Ne, není“) – k čemu jsou takové zbytečné hádky? Všemi milován je onen stav, v němž je „já“ (ego) ztraceno skrze vzdání se (poznávání) světa a skrze poznávání sebe sama, a v němž tak zmizela i (představa o) jednost(i) a dvojnost(i).
Vojtěch Barták (Ulladu Narpadu Kaliveda)
Was frommt es zu erörtern, ob die Welt wirklich sei order Schein?
Ob nur ein Gebild des Gemüts oder nicht?
Ob uns zur Freude geschaffen order nicht?
Denn allen steht frei, sie hinter sich zu lassen
und die Wirklichkeit des Selbst zu erleben
im Stande jenseits von Einheit und Zwiespalt,
im Auslöschen des Ich.
„Svět je skutečný.“ „Ne, není.“
— „Je jen představou.“ „Ne, není.“
„Skýtá potěšení.“ „Ne, je strastiplný.“
— Marné to rozepře.
Drahý všem, nejistoty prost je vznešený stav Ducha
V němž svět je překročen a ego vyhasíná
Jiří Navrátil (podle překladu H. Zimmera)
‚The world is real.‘ ‚No, it is a mere illusory appearance.‘ ‚The world is conscious.‘ ‚No.‘ ‚The world is happiness-‚ ‚ No.‘ What use is it to argue thus? That State is agreeable to all, wherein, having given up the objective outlook, one knows one’s Self and loses all notions either of unity or duality, of oneself and the ego.
asi Arthur Osborn (Ulladu Narpadu)
Jaký je užitek ze sporů, zda je svět skutečný či pouhým zdáním, zda je vědomý nebo šťastný či nikoliv. Jestliže se vzdáme objektivního pohledu na svět, poznáme-li své Já, vzdáme se všech pojmů jednoty a dvojnosti a svého já tj. ega, dosáhneme stavu, který všichni považují za blažený.
What is the use of disputing: ‘The world is real’, ‘An unreal appearance’; ‘The world is sentient’, ‘It is not’; ‘The world is happiness’, ‘It is not’? Leaving the world and investigating oneself, one and two ceasing, that state in which ‘I’ has perished is agreeable to all.
Michael James (Ulladu Narpadu)
K čemu je spor: „Svět je skutečný“, „je neskutečné zdání“; „Svět je citný“, „Není“; „Svět je štěstím“, „Není“? Zapomene-li na svět a zkoumáme sám sebe, jednota a dvojnost zanikne, ten stav, ve kterém zahynulo „já“, je pro všechny příjemný.